TREND: Digitalizace mění bezpečnost. Stát bude muset ještě více zrychlit tempo

Digitální armády budoucnosti

Digitalizace ozbrojených sil probíhá již více než dvacet let a mění způsob, jakým armády vedou bojové akce. Data a jejich zpracování jsou důležité jako fyzické zbraně. „Moderní armády již byly digitalizovány minimálně od 90. let a od té doby prošly několika etapami modernizace v oblasti IT,“ vysvětluje hlavní poradce pro obranu společnosti Aliter Technologies Imrich Petruf.

Pokrok v oblasti výpočetní techniky, AI a cloudových služeb umožňuje rychlejší a efektivnější zpracování informací přímo na bojišti. Smyslem digitalizace není jen přechod od analogových k digitálním technologiím, ale vytvoření zcela nového systému vojenského řízení a rozhodování.

"Přes sítě používané na bojišti prochází stále více dat," dodává I. Petruf s tím, že kritickou součástí vojenských operací jsou bojové informační sítě. Ty propojují různé prvky bojiště – od velitelských center přes průzkumné drony, různé zbraňové systémy až po jednotlivé vojáky.

Vojáci vybaveni nositelnými senzory a inteligentními zařízeními si mohou v reálném čase vyměňovat údaje o nepříteli, změnách terénu či vlastních taktických pozicích. Vytváří se jednotný digitální obraz bojiště, který umožňuje rychlejší a přesnější rozhodování. Taktický cloud a edge computing jsou v tomto směru revoluční.

Data se nezpracovávají jen v centrálních serverovnách, ale přímo na bojišti, kde jsou zapotřebí. Ukazují to zkušenosti z války na Ukrajině, kde se bojiště stává transparentním, to znamená, že protivníci mají o sobě přehled v reálném čase. Umožňuje to používání vzdušných průzkumných prostředků až na úroveň vojáka.

„Každou důležitou změnu na bojišti nepřítel okamžitě zaznamená a následuje protiakce, například zničení vojenské formace. Tím se snižuje možnost aktérů setrvávat dlouhodobě na stabilní pozici.“

Veřejný sektor zaostává

Zatímco soukromé společnosti vnímají digitalizaci jako strategickou výhodu, veřejný sektor pokračuje pomaleji. Některé státní instituce jsou stále závislé na zastaralých IT systémech, které nejsou dostatečně propojeny ani zabezpečeny."Víceré oblasti veřejné správy by si zasloužily rychlejší postup v digitalizaci, ale komplexnost státních systémů je dramaticky vyšší než v případě běžné organizace," upozorňuje vedoucí oddělení informační bezpečnosti Aliter Technologies Michal Srnec.

Zavádění moderních technologií do státní správy brzdí podle analytiků zejména byrokracie, nedostatek kvalifikovaných IT odborníků a obavy z kybernetických hrozeb. Digitalizace veřejného sektoru proto vyžaduje od vlády jasnou strategii, investice do bezpečnosti a intenzivnější spolupráci se soukromým sektorem.

Kyberútoky ohrožují infrastrukturu

Slovensko zaznamenalo v posledních letech prudký nárůst kybernetických hrozeb, přičemž útoky se stále více zaměřují na důležitou infrastrukturu státu - vládní instituce, nemocnice, banky a strategické podniky. V bezpečí však již nejsou ani menší či středně velké podniky, které často zanedbávají ochranu vlastních IT systémů.

"Přední příčky vedou ransomwarové útoky, phishing, zneužívání zranitelností a útoky hrubou silou. Státní instituce bývají často terčem takzvaných hektivistických skupin," konstatuje M. Srnec, podle kterého kybernetické útoky nejsou jen otázkou ekonomické kriminality. Naopak, stávají se nástrojem geopolitického boje a hybridní války. Státní instituce přitom čelí útokům, které mohou paralyzovat kritickou infrastrukturu, narušit energetické sítě nebo manipulovat veřejné mínění.

Je mimořádně důležité pro ochranu nejen nasadit moderní bezpečnostní technologie, ale zároveň vytvořit efektivní strategie reakce na incidenty. Několik společností nabízí komplexní řešení od řízení informační bezpečnosti až po analýzu kybernetických útoků. Zákazník má vše pod jednou střechou – od návrhu řešení až po jeho dlouhodobý rozvoj. Lze identifikovat rizika a navrhnout optimální ochranu.

Drony a bezpilotní systémy

Bezpilotní systémy se staly nedílnou součástí moderního boje. Vidět to na Ukrajině, kde se obě strany snaží využívat zmíněnou technologii v co největší míře. „Technologický posun v oblasti bezpilotních systémů je obrovský, dokonce rychlejší než vývoj mobilních telefonů,“ zdůrazňuje I. Petruf.

Kromě tradičních průzkumných dronů se stále častěji využívají také autonomní útočné systémy. Ty mohou operovat na velké vzdálenosti bez přímého zásahu člověka. V kombinaci s AI dokáží identifikovat cíle a rozhodovat o útocích v reálném čase. Je všeobecný předpoklad, že malé průzkumné drony budou součástí výzbroje vojenských jednotek napříč celým spektrem ozbrojených složek.

Slovenské firmy

Slovensko by díky členství v NATO mohlo mnohem více využít svého potenciálu, a to i co se týče soukromých společností, které podnikají v oblasti zbrojařství nebo informačních technologií. Firmy, které jsou registrovaným dodavatelem NATO, získávají zakázky rychleji a zároveň posilují mezinárodní důvěryhodnost.

„U některých zakázek můžeme být oslovováni přímo, čímž se zrychluje proces pořízení. Status dodavatele pro NATO nám přináší i určité renomé,“ uzavírá I. Petruf. Je přesvědčen, že chce-li Slovensko uspět v globálním prostředí, musí investovat do vývoje nových technologií, podporovat domácí obranný průmysl, čímž se zvýší i konkurenceschopnost slovenských IT firem na mezinárodní scéně.

Digitalizace a kybernetická bezpečnost už nejsou jen technologickými tématy – stávají se klíčovými pilíři národní bezpečnosti."Podpora státu při modernizaci vlastní armády je nezbytná. No aniž by domácí produkty byly používány ve vlastní armádě, je obtížné prosadit se v zahraničí," dodává odborník.

ZDROJ: TREND