CLOUDY podcast | #4 Smart zařízená jsou všude kolem nás, nebojte se jich.

Co je IoT (Internet of things) nebo česky Internet věcí?

Je to v podstatě připojení věcí k internetu, využívání toho internetového připojení a cloudu k tomu, abychom sbírali informace z věcí, které jsou k němu připojeny a dále je analyzovali, využívali, ovládali a v podstatě pracovali s těmi údaji.

Co sem tedy všechno patří?

Je to opravdu velké množství zařízení, se kterými se setkáváme každý den. Od kdy ráno vstaneme, chytáme do ruky inteligentní hodinky a dáváme si je na ruku, domácí spotřebiče jsou v dnešní době připojeny na internet... Umíme nastavovat od pračky přes přes sušičku, chladnička je častokrát již připojena k internetu v dnešní době až po inteligentní auto.

Ve městě máme inteligentní semafory, máme kamerové systémy, rampa se nám zvedá na základě toho, že kamera zaznamená nějakou SPZ-tku, kterou načte. Všechno toto v podstatě funguje navzájem propojené díky tomu, že tyto věci jsou připojeny k internetu.

Dobře, když řekneme chytrá zařízení, každý si pod tím představí něco jiného. Někdo pouze telefon, někdo hodinky, někdo tablet, co všechno jsou chytrá zařízení?

Za smart je považováno téměř vše, co je nějak digitalizováno, co je nějak ovládáno, monitorováno a podobně. Já nemám až tak rád označení smart na všechno, protože pro mě nějaké tlačítko, že zapnu tlačítko a zasvítí se světlo, není smart neboť pořád jsem já ten co musí to tlačítko zmáčknout nebo musím otevřít telefon, naklikat. To jsou pro mě „hloupé“ zařízení.

To v čem je inteligence zařízení je to, když oni navzájem sami vyhodnocují informace získané z dalších zařízení a naučí se chovat co mají dělat. Například to, že ty se z práce zvedneš a jdeš domů, telefon zaznamená polohu, odešle do domácnosti polohu a ona ví, že jsi půlhodinu od domu a nastaví topení tak, aby se postupně vytopilo a ty přijdeš do vytopené domácnosti.

A teď k soukromí, jak člověku vysvětlit, že to, že si doma zatopíš opravdu nemá být ani jako zneužité?

Já na to častokrát odpovídám tak humorně, ty informace i kdybychom sdíleli všude možně, tak co Johna v Americe, který se ráno vzbudí zajímá, že jakou má Rudo na Slovensku teplotu v domácnosti?

Ale teď vážně. Umím si v podstatě nastavit, které údaje sdílím. Umím se odpojit a nepoužívat sociální sítě. Nemusím používat cloudové služby, chytrý telefon, ale tím pádem já se ochuzuji.

Jak je to s energií, kterou to bere? Jak moc náročná jsou taková zařízení energeticky? Je to „žrout“ energie, že tedy už když mám smart domácnost, musím počítat s tím, že mi náklady půjdou nahoru?

My jsme právě na toto dělali průzkum a opravdu se bavíme o pár centech protože ta zařízení jak jsem zmiňoval, tím že jsou uspaná, oni se proberou, sdělí a následně se znovu uspí. Ta chladnička když funguje, ona by také fungovala kdyby byla ne-smart jako když je smart a ta smart funkce jí nenabírá navíc spotřebu.

Když mám doma těch chytrých zařízení hodně, může mi to škodit nějakým způsobem? Říká se, že to záření je škodlivé.

Tato zařízení jako mobilní telefon a podobně co jsou připojena pořád, tak nějaké drobné záření tam určitě je.Ale není třeba se obávat toho. Každopádně ta komunikace pokud zrovna tehdy neprobíhá tak je to opravdu minimalizováno.

Smyslem IoT-čka a těch senzorů, které doma máme je to, že senzory jsou uspané a nekomunikují. Teprve když zaznamenají nějaký údaj, který potřebují odkomunikovat nebo jsou k tomu vyzváni se probudí, odešlou informaci a znovu se uspí.

Jaké jsou nevýhody chytrých zařízení?

Nevýhod má hned několik, vždy je tam nějaký limit. To zařízení splňovalo jen to, k čemu je určeno. My často čekáme, že bude dělat něco navíc a pak jsme zklamáni, ale je to o tom, že v podstatě jsme zvolili vhodné zařízení, vhodnou variantu.

Stává se také, že zařízení nepoužíváme správně, neumíme jej správně nastavit nebo něco i odflákneme.

Smart zařízení nám nejen zlepšují život, ale oni reálně mohou životy také zachránit. Jak?

Jsou to hlavně GPS trackery, které používají lyžaři, používáme to například i my. Sami máme produkt, kde pomáháme zachraňovat takto samostatně žijící seniory. Stává se, že rodina se odstěhuje, druh nebo družka umře a senior zůstane žít sám.

Často o něm nevíme, co se s ním může stát. A právě těmto záchranářům a rodinám umíme pomoci. Namísto toho, aby našli seniora někde bezvládného ležet po pár dnech, pomáhá to, když vidím co nejdříve, co se s ním může stát.

Ta senzorika v dnešní době umí odhalit možné problémy sdělit je a umíme řešit problémy co nejdříve opravdu skrze reakční dobu. Stejně když někoho zavalila vína, víme o něm, víme, kde se přibližně nachází, tak ta pomoc umí přijít mnohem dříve

K těmto seniorům, to je parádní služba, řekni nám trošku přece víc.

Jsou takové dvě úrovně, ta základní, že člověk má na sobě nějaký náramek a hodinky, tlačítko cokoli, čím tu pomoc umí zavolat nebo zmáčknout tlačítko na stěně. Případně má nějaké základní senzory, které oznámí, že je někde nevládní a podobně.

Pak je právě ta chytrá stránka, kterou využíváme my. Máme senzory v domácnosti, máme pohybové senzory v místnostech, máme dveřní senzory, máme svá tlačítka a tam jde o to, že ten senior se může cítit v bezpečí, protože my vyhodnocujeme, co se s ním právě děje, jaký má životní styl, jak se naopak mění jeho každodenní režim. Senior je pasivním uživatelem, nemusí nic dělat.

My sledujeme odchylky od standardního chování a upozorňujeme na ně zodpovědnou/dohlížející osobu. Například vidíme, že nechodí často do kuchyně tzn. nemá pravidelnou stravu. Vidíme, že dva dny nebyl na procházce, nebyl v neděli v kostele a chodívá tam každou neděli, vidíme, že procházky se zkracují, méně se prochází. Notifikujeme zodpovědnou osobu a je to podnět pro ni k tomu, aby se seniorovi ozvala a zjistila, zda je vše v pořádku.

Celý podcast si můžete poslechnout na SPOTIFY nebo podívat na YouTube.